Tento termín stojí za to v Česku připomenout, často si totiž vystačíme se slovem rovnost a konstatováním, že rovnosti v rozličných oblastech stále nebylo dosaženo. Mezinárodní den sociální spravedlnosti naproti tomu připomíná, že samotná rovnost by byla trochu málo – například když by šlo o rovnost v chudobě, rovnost v ponížení nebo rovnost v nedostatku příležitostí.

Sociální spravedlnost je mnohem komplikovanější termín, dokonce nemá ani ustálenou a všeobecně sdílenou definici. Je tekutý stejně jako svět, který se jí má naplnit. Neznamená jen poněkud statický pojem rovnosti, ale také odstraňování chudoby, nedůstojných podmínek k životu, společenského vylučování, nezaměstnanosti, nedostatku sociální ochrany či lidských práv. Bere vážně, že na startu jsme na tom každý jinak.

Sociální spravedlnost v ideální podobě znamená takové nastavení společenských vazeb a principů, kdy jedinec není předem znevýhodněn nebo postihován za své vlastnosti nebo okolnosti, které nemohl ovlivnit. Může jít třeba o místo narození, pohlaví, rasu, tělesné postižení, materiální dostatek svých rodičů nebo prostředí, ve kterém vyrůstal, možnosti vzdělání, zaměstnání nebo podnikání v místě svého bydliště, a podobně. Na to jednotlivá vyvážení nestačí. Zajistit rovné příležitosti a spravedlivé, respektující zacházení pro všechny, přitom znamená vytvořit solidární společnost, ve které se bude žít lépe i těm, kteří dnes z nerovností nějakým způsobem profitují. Jen sociálně spravedlivá společnost totiž může být skutečně udržitelná, odolná a pečující.

Mezinárodní den sociální spravedlnosti inspiruje k promýšlení jemných vazeb odrážejících se v našich životech i životech druhých a odvaze zvažovat v nejrůznějších záměrech a opatřeních mnohem více faktorů, než jsme zvyklí. Při této příležitosti jsme vybrali několik z našich debat a podcastů, které mohou být na této cestě nápomocné.

Poslechnout si můžete panelovou debatu Chudé Česko, ve které o sociálních nerovnostech a životě v nepříznivých ekonomických podmínkách hovořily sociální antropoložka Lucie Trlifajová a novinářky Saša Uhlová a Helena Truchlá. Překážky, kterým čelí Romky a Romové v kultuře, popisují zpěvačka Alžběta Ferencová, dokumentaristka Vera Lacková, hudebník Vojta Lavička a novinářka Alica Heráková v debatě Rovnost v umění. Jak bojovat proti útlaku a politickému násilí? O své zkušenosti hovořila filipínská umělkyně a aktivistka Kiri Dalena v podcastu Reakce na zvůli (v anglickém znění). Jak nerovnosti vnímají mladí*é Středoevropané*ky a co by se podle nich mělo změnit, uslyšíte v debatě Skutečné svobody nebylo zatím dosaženo. „Kdo nemá na rohlík, nemá na svobodu,“ konstatují účastníci*e Ji.hlavy dětem ve svém sociálně-experimentálním podcastu Základní jednotkou svobody je rohlík. A jak proměnit společnost skrze pečující vztahy si můžete přečíst v eseji maďarské genderové teoretičky Dorottyi Rédai.