Během objevování společných výzkumných zájmů se zúčastnili*y workshopů zaměřených na objevování nových a transformativních způsobů sdílení a syntézy znalostí. Součástí setkání byl také diskusní program, který se věnoval tomu, jak nás voda může vést při hledání řešení naléhavých environmentálních problémů díky své schopnosti propojovat lidský rozměr bytí s ostatními formami života.
Zleva: Michał Dawid, Kurátor a umělecký výzkumník (PL), Weronika Zalewska, Transmediální umělkyně a výzkumnice (PL), Michal Mitro, Umělec a výzkumník (SK/CZ), Mirjami Lantto, ulturní a environmentální geografka (FI), Mae Lubetkin, Oceánští výzkumníci & transdisciplinární umělci (FR/US), Isabel Val Sánchez, Umělkyně (SP), Kosmas Dinh, Umělec (DE), Vít Růžička, Výzkumník a umělec v oblasti AI a strojového učení (CZ), Anthea Oestreicher, Designérka a umělecká výzkumnice (DE).
Workshopy s tutorkami
Série workshopů, kterou připravily Barbora Kleinhamplová a Lenka Hámošová, umožnila vystoupit z profesních rolí a prozkoumat inovativní způsoby, jak proniknout do složitých témat za využití kritického myšlení, probuzení smyslů a rozvíjení představivosti. Hravá, společná smyslová cvičení doplňovaly diskusní bloky zaměřené na kritické a systémové myšlení, jejichž cílem bylo odpoutat se od karteziánských paradigmat tvorby znalostí, a skupinová práce vedoucí k vytvoření tří interdisciplinárních skupin.
Přednáška a diskuse o současném investigativním umění
Přednáška Jurije Krpana se zaměřila na řadu uměleckých projektů a rozvinula možné interpretace života, který existuje v symbióze nebo singularitě mezi člověkem a zvířaty, technologiemi a rostlinami.
Kulaté stoly
Kulaté stoly poskytly příležitost k dalšímu zamyšlení nad příležitostmi a výzvami mezioborové spolupráce prostřednictvím sdílení zkušeností hostů*ek nebo příběhů jako nástroje pro sdělování vědeckých poznatků způsobem srozumitelným široké veřejnosti. Mořská bioložka Patricia Garrote Esquete se podělila o své postřehy o tom, co dělat a co nedělat při vytváření projektů spolupráce v oblasti vědy a umění. Islandský spisovatel Andri Snaer Magnason hovořil o vytváření srozumitelných vyprávění spojených s vědeckými poznatky o klimatické krizi. A filozofka a proděkanka pro vědu a výzkum na Divadelní fakultě AMU Alice Koubová se podělila o své zkušenosti z procesu vzniku mezioborové výzkumného projektu na téma odolnosti společnosti a sdílení jeho výsledků prostřednictvím různých výstupů, které zahrnují performativní přednášku, knihu rozhovorů nebo film.
Odborné přednášky a diskuze
Série přednášek nabídla prostor pro hlubší zamyšlení nad řadou témat na pomezí environmentalismu, našeho vztahu k vodním plochám a vztahu člověka k více-než-lidskému světu.
Záznamy přednášek si můžete přehrát níže.
Těžba ze dna
Hlubokomořská těžba má zajistit kritické nerostné suroviny, které jsou potřebné k vývoji ekologičtějších technologií. Jenže se zdá, že vzácné kovy z hlubin oceánů pro přechod k obnovitelné energetice a dopravě ve skutečnosti nezbytně nepotřebujeme. A rizika pro hlubokomořské ekosystémy, která s sebou těžba nese, jsou závažná a dosud ne zcela probádaná. Její dopady na život v oceánech by podle vědců a vědkyň mohly být katastrofální a nezvratné. Biodiverzita mořského dna je jedinečná, obrovská a dosud neobjevená. Nacházejí se zde fascinující formy života nesoucí genetické informace, které nám mohou pomoci pochopit mnohé o vzniku života a samotné jeho podstatě. Patricia Esquete nás provede po mořských krajinách, které jsou cílem hlubinné těžby, po jejich tajemstvích a souvislostech s životem na souši.
O času a vodě
Podle předních vědců*kyň se v následujících sto letech podoba téměř všeho vodstva na planetě zásadně promění. Tání ledovců a permafrostu, stoupání hladiny moří, změny v úhrnu a intenzitě dešťových i sněhových srážek, bezprecedentní hladina pH světových oceánů. Narušení křehké rovnováhy nejen vodních cyklů antropogenní změnou klimatu je původcem událostí, které jsou svou povahou a proporcemi historické, geologické i mytologické. Jakým způsobem mluvit o jevech tak rozsáhlých, všudypřítomných a zároveň vzdálených? Jak můžeme porozumět něčemu, co je možná větší než jazyk? Magnason navrhuje vyprávět příběhy spletené z rodinných historií, vědy, starých filmů i mytologie.
Hydrosex!
V roce 2008 se umělkyně Beth Stephens a Annie Sprinkle symbolicky provdaly za Zemi a daly tak tvář ekosexuálnímu hnutí – environmentálnímu aktivismu, v jehož středu stojí postava Země jako milenky. Umělecké duo cyber_nymphs – WetMeWild (Justyna Górowska) a Underwater_activist (Ewelina Jarosz) – z jejich práce čerpá, svou pozornost však obrací k vodě. „Skrze vodu přicházíme na svět. Radosti naší sexuality jsou mokré. Náš reprodukční systém je narušen mikroplasty. V podmínkách globálního oteplování, stoupajících hladin moří, okyselování oceánů, sucha, masivních dešťů, tání ledovců a povodní vysycháme k smrti,” stojí v jejich manifestu. Hydrosexuální hnutí přitom nedělá vlny jen v umění, ale přelévá se přirozeně i do vědy a technologie. Jak skrze vodu přistupovat k současným krizím a transformovat vztahy, ze kterých pramení? Co znamená voda pro feminismus a jejich hnutí pro umění? A jaké podoby může mít vodní interdisciplinarita?
My, co jsme trávou vesmíru…
Ve třetí dekádě 21. století jsme svědky dvou protichůdných tendencí: na jedné straně stojí environmentální hnutí, které se snaží zachránit obyvatelnou Zemi tváří v tvář ekologickému kolapsu, na druhé vidíme rapidně narůstající kosmický výzkum a průmysl, vedený utopickou touhou po osídlení vesmíru a odpoutání se od naší planety. Environmentalismus a kosmický výzkum ale nemusí stát proti sobě. Rozvoj výzkumu potenciálně obyvatelných exoplanet nebo současné spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru lze naopak chápat jako příklady, na jejichž základě si lze představit jejich spojenectví. Proč by o něj mělo environmentální hnutí usilovat? Neměli bychom se spíš, slovy Bruno Latoura, vrátit zpátky na Zem? Čeho mohou environmentalismus a výzkum kosmu společně dosáhnout?
Je to proces
Existuje život jinde ve vesmíru? Jakou by mohl mít podobu? A co když už jsme se s mimozemským životem dokonce střetli a jen ho nebyli schopni rozpoznat? Astrobioložka a fyzička Sara Imari Walker život chápe jako vesmírný kreativní proces, v jehož jádru leží informace. Naše vědomí tak otevírá možnostem daleko přesahujícím fantazie o antropomorfizovaných zelenošedých bytostech v létajících talířích. My pozemšťané jsme si zvykli život identifikovat se sebou samými a to nám dost možná brání nejen v tom mu porozumět, ale i v tom jej skutečně vidět a ocenit.
Inspiration Forum Lab pořádají Inspirační fórum ji.hlavského festivalu, Kersnikova Institute, Sensorium ve spolupráci s Display – Asociací pro výzkum a kolektivní praxi.
 |
 |
 |
 |
Projekt je spolufinancován Evropskou unií, Ministerstvem kultury České republiky a Státním fondem kultury České republiky.
 |
 |
 |