Mae Lubetkin ve své práci kombinuje hlubokomořskou vědu, zvuk a digitální média. Prostřednictvím terénního výzkumu, tvůrčího experimentování i kritického studia si nově představuje potenciálně umělecké výstupy oceánografie a vědy o Zemi v queer, antiextraktivním a dekoloniálním rámci. Jejich hlavní praxe se zabývá efemérními, nedosažitelnými nebo imaginárními prostředími, často s využitím ponorných technologií. Pracuje především s 3D rekonstrukcemi, mapami, terénními záznamy, snímky, sklem a vulkanickými materiály. Od roku 2015 se pravidelně plaví na oceánografických výzkumných lodích. Věnuje se klasickému violoncellu a v současnosti spolupracuje na ambientně-experimentálních hudebních projektech. V rámci své práce se zvukem hloubkově naslouchá prostředí pomocí terénních nahrávacích technik s využitím seismických geofonů a hydrofonních mikrofonů.