Každý den nás technologie přibližují k budoucnosti. Slibují nám také více volného času. Otázkou ale zůstává, jestli svého slibu dokážou dostát a pokud ano, co s naším volným časem udělají. Zda nám tedy rozvoj moderních technologií ulehčí práci a budeme mít více času „lelkovat“ je otázka, kterou si soudě dle návštěvnosti Inspiračního fóra klade mnoho lidí. Dá se na ni ale vůbec odpovědět? Možná ano, možná ne. Záleží, co je pro každého dostačující odpovědí. Co se ale dá a je pro hledání odpovědi klíčové, je rozvířit debatu. To se za vedení zkušených publicistů a publicistek a doprovodu odborníků a odbornic od sociologie po neurologii dařilo. Brzy se ukázalo, že téma „lelkování“ ve vztahu k novým technologiím publikem výrazně rezonovalo. Svými otázkami, postřehy a aktivní účastí publikum pomohlo rozvířit několikahodinovu debatu. Společně se tak mohl otevřít prostor pro přemítání i hravé úvahy o tom, jak bude flákání v technologické budoucnosti vypadat.
Jak technologie mění pravidla ve hře o volný čas?
Cestování, čas s blízkými, seberozvoj, péče o duši i tělo. Takto by někteří využili volného času navíc. Uvažování nad budoucností volného času, který by nám potenciálně mohly technologické inovace poskytnout, odstartovalo v rámci workshopu program Inspiračního fóra. Pohledy na to, jakou roli technologie ve vytváření volného času hrají, jsou všelijaké. Ozývají se názory jako „technologie mi umožňují pracovat na homeoffice, díky čemuž můžu pracovat klidně na místě, kde bych jinak volný čas trávil“ ale i „technologie mi sice poskytnou více volného času, jelikož za mě odvedou takzvanou opičí práci, ale ve výsledku ten volný čas stejně opět připadne práci“. Do jaké míry se ale technologie chopí té práce nechtěné, a do jaké míry nás ochudí i o kreativní část? Takový Chat GPT dnes hravě dokáže během půl minuty vymyslet zajímavá témata na nejrůznější projekty, neměla by ale to být ta kreativní část, která nám zůstane? Designérka a facilitátorka Leona Masare ten proces popisuje jako myšlenkovou dálnici „takový brainstorming s chatbotem může být nápomocným k tomu dobrat se toho, co vlastně sami v sobě hledáme“.
Otázky o volném čase v budoucnosti si kladou a zodpovídají úplně jinak lidé pracující intelektuálně, a ti docházející na směny do fabrik. Technologie, zejména ty typu umělé inteligence, tak prohlubují už tak obrovský příkop mezi společenskými vrstvami. I to je klíčovým poznatkem, který z workshopu a vhledů ze strany publika i profesionálek vyplývá.
Technologie v domácnostech: méně práce, více zábavy?
Až na to, že dost možná vůbec ne. V publiku totiž rovněž silně rezonovala otázka, zda technologie od domácích prací skutečně ulevují, anebo se spíš jedná o marketingově posilovanou představu. Navzdory chytrým vysavačům a dalším pomocníkům v domácnosti často zůstává spousta „neviditelné“ práce. Vysavač je sice možné naprogramovat, ale člověk jej musí připravit – odstranit překážky, přenést jej mezi místnostmi, případně vyřešit problémy s jeho chodem. Socioložka Nina Fárová upozornila na genderový aspekt – technologie do domácnosti sice často přináší muž, ale v praxi je mnohdy používá žena. A té ve finále tolik práce chytrý vysavač neubere, mnohdy naopak přidá. Podle Fárové tak technologie mohou paradoxně přispívat k další nerovnosti, což je jeden z výrazných aspektů, který by budoucí inovace měly zohlednit. Publikum se zajímalo, zda se tento trend do budoucna změní, ale podle odborné veřejnosti to zatím není jasné.
Pokud mají technologie domácnostem skutečně usnadnit život, musely by řešit nejen „viditelnou“ práci, ale také práci přípravnou, jako je plnění a vykládání myčky. Zmiňovaná „super myčka“, která by zajistila veškeré kroky procesu bez naší asistence, je zatím spíše fantazií. A tak se debata opět vrátila k tomu, zda technologie ženám opravdu odlehčí v domácích povinnostech, nebo zda spíš do domácnosti přinášejí další úkoly.
Umíme se v dnešní digitální době vůbec odpojit a odpočívat?
Zazvoní budík, ještě se pořádně nerozkoukáme a už saháme po telefonu – tak začíná pro mnoho lidí jejich den (soudě podle souhlasného smíchu a pokyvování z řad publika). Popisem svého – na technologiích závislého – rána otevírá Filip Titlbach závěrečný bod programu tematického Inspiračního fóra, podcast Studio N s neurovědkyní Marií Hájek Salomonovou. Tím v praxi humorně demonstruje problém, který sdílí většina posluchačů – kde se nachází ta pomyslná hranice toho, kde se na technologii stáváme závislí a ztrácíme schopnost takzvaně vypnout? Potřebujeme snad jako společnost hromadný digitální detox?
Marie Hájek Salamonová se během podcastu vrací a stále zdůrazňuje jednu důležitou myšlenku, kterou by si měl zosobnit každý, kdo volné minuty během dne vyplňuje bezduchým scrollováním obsahem, jehož obsah si za minutu ani nepamatuje. Spásou pro zdraví naší mysli by údajně mělo být zvědomění. Jednoduše řečeno, měli bychom si uvědomovat, co nám technologie dávají, co berou a kdy už nám nedělají vůbec dobře. Například pokud celý den nevystrčíme paty z domova, jelikož se díváme na bezpředmětná videa – v tu chvíli nám zajisté technologie moc benefitů nepřináší. Na otázku ohledně míry závislosti na našich osobních technologických zařízeních zvedá ruce jako odpověď drtivá většina sálu. I to je možná odpověď sama o sobě na otázku budoucnosti technologií v našem volném čase a osobním životě…
Jak tedy odpočívat ve světě plném technologií? Podle neurovědkyně vědomě. Pouhé ležení s mobilem není skutečný odpočinek. Aby nám sociální sítě pomohly relaxovat, musíme je konzumovat s jasným cílem a obsahem, který hledáme. Oslím můstkem se tak opět obracíme zpět k zamyšlení provázející nás celým dnem - jak bude lelkování budoucnosti vypadat. Ať už to bude jakkoli, měli bychom se prý více nudit. Ač to prvoplánově může působit jako naprostá ztráta času, opak je pravdou. Nuda nám totiž dává prostor vracet se k sobě a reflektovat.
Možná právě úplné odpojení od technologií bude paradoxně tím nejlepším odpočinkem v dnešním hektickém digitálním světě. Jak, a jestli vůbec, nám technologie opravdu ten volný čas navíc poskytnou je stále ve hvězdách. Pokud se tak ale stane, pojďme si ho užívat více offline. Pojďme se odpojit a možná tentokrát koukat radši do korun stromů někde v lese, ne do přesvícených obrazovek.
Hedvika Kvizdová