Afghánistán je dlouhodobě hodnocen jako jedna ze světově nejnebezpečnějších zemí pro ženy. V důsledku náboženského fundamentalismu, kulturního tradicionalismu i dlouholeté války byly navíc donedávna afghánské ženy ochuzeny o základní lidská práva a tradičně vyloučeny z veřejného dění. V poslední době se však začaly podílet na politickém i společenském dění. K této proměně výrazně přispěla Fawzia Koofi, které se jako první ženě v Afghánistánu podařilo dostat do vrcholné politiky. V pozici místopředsedkyně poslanecké sněmovny se účastnila mírových jednání s Tálibánem a zasadila se o zákony proti násilí na ženách. Vedle absence války vnímá jako nejdůležitější prostředek k dalšímu rozvoji své země vzdělání. Proto je hlavním cílem jejího aktivismu zajistit přístup k němu co nejvíce lidem.
Tato epizoda byla původně vydaná 25. března 2020.
Pokrok, ale pomalý
I přesto, že se postavení žen od roku 2001, kdy padlo tehdejší vládní hnutí Tálibán, změnilo velmi zásadně k lepšímu, ženy se stále potýkají s domácím násilím, nucenými sňatky, sexuálním zneužíváním a vraždami ze cti. Na situaci upozorňuje reportáž magazínu Time.
Jaká je cena za mír?
Nedávná epizoda zpravodajského podcastu The Daily se věnovala mírové dohodě mezi USA a Tálibánem, která měla být základem pro stažení amerických vojsk a dalším z kroků vedoucím ke konci bojů. Afghánská vláda ani občanská společnost však k jednáním přizvány nebyly a dohoda se nezabývala ochranou ústavních práv Afghánců, tedy ani práv žen, které pod nadvládou Tálibánu nesměly studovat ani pracovat. Dohoda se však nevztahovala ani k omezení násilí vůči afgánským vládním silám, které ihned po jejím podpisu opět eskalovalo.
