Lidstvo dnes díky technologickému vývoji potřebuje méně lidské práce než kdy dříve. Přesto stále trávíme prací spoustu času. Vlády navyšují věk odchodu do důchodu, vyhoření a stres se stávají civilizačními chorobami v hospodářsky nejvyspělejších částech světa. Trpíme pocitem, že nám schází volný čas, protože nás po práci čekají další „směny“ – úkoly, vaření, úklid, péče. Mohou nás nové technologie z této pasti vysvobodit, nebo nás v ní definitivně uvězní? A jak bychom vůbec s novou porcí volného času naložili? Budeme ještě někdy schopni „lelkovat“? A jak by „flákání“ budoucnosti mohlo vypadat? Zaměříme se na vliv technologií na domácí práce, koníčky, nicnedělání, i jejich dopad na klimatickou krizi, společenskou izolaci a kontrolu osobních dat.