Věnováno mému manželovi

Píšeme si je navzájem, tyto dopisy. Průzračné a čisté.
Nejsou o válce ani o zbraních, ale o višňovém listí,
O pěkném hnízdečku pod borovicemi, o štěstí a vítězství
Píšeme lásce. Jak se dá žít bez ní?

A jenom trochu o tom, kde jsi a jak mi je bez tebe.
Píšeme a píšeme a vyhazujeme je do nebe,
píšeme a píšeme a spouštíme je na vodu.
Protože není tu jiného východu, ani vchodu…

Protože nejsou adresy – není ulic, domů a měst…
Takže rýmované hlasy vytváří změť našich cest.

Protože dál, než je můj adresát, je snad už jen Mars či Venuše.
Tak tedy… Líbám tvé čelo a svěřuji se čárám tuše.

smutný červenec 2022

Oksana Stomina

Spisovatelka, básnířka, občanská aktivistka